Jak se dostaly límcovky na pole podél Železných hor.
V roce 1936 uspořádala předválečná československá armáda největší cvičení ve své historii. Nebyly to jen tak nějaké manévry v nějakém uzavřeném vojenském prostoru, bylo to skutečné nasazení desítek tisíc vojáků, stovek tanků, tisíců vozidel, pomalu všech předválečných letadel, a také valné části tehdejšího dělostřelectva. Stavěly se mosty, jezdectvo manévrovalo v terénu, jednotky útočili a bránili se, stavěly palebná postavení. Letectvo dokonce cvičně bombardovalo. To vše v otevřené krajině. Tak jistě, předpoklad je předpoklad, a někomu se nemusí líbit, že by límcovky, tedy límcové označení pluků, pocházely v oblasti právě z tohohle cvičení. To my samozřejmě nevíme, a jak se říká, nebyli jsme u toho. Pamětníci ještě mohou být na živu, aktivní účastníci už nikoliv. Svobodně se zabývat vlastní historií, kořeny, to je výsada, kterou má v naší evropské formě civilizace každý člověk. 
Víte, pro krajinu, kde žijete je příznačné, že se v ní událo mnoho událostí, mnoho lidských osudů se naplnilo, mnoho snů zaplálo a mnoho nadějí vyhaslo. Historie lidského konální je složená z činů jednotlivců, i nás. Ať už byla minulost jakákoliv, tak se jí jen tak nezbavíme, a čas, jak se říká, čas bere vše.
Podívejte se do našeho článku v časopise, e-magazínu Lovci Historie, najedete ho na straně 13, stačí poklepat na obrázek. Jestli se tedy chcete dozvědět, kdo byli červení, a kde bojovali modří, a kdo ze slavných generálů naší historie na cvičení velel. A nebo třeba jestli se svým plukem na tomhle významném cvičení nebyl i Váš dědeček. Velikost souboru na stažení je 30,6 MB.
Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA
